Výroční zpráva 2015 | CARE Česká republika

Tábor pro jihosúdánské uprchlíky v Ugandě:

„Český projekt nám zlepšil život.“

Reportáž Emy Stašové z české CARE pro cestovatelský portál Hedvábná stezka

Ovdovělá Madelena s dětmi

Skupinka žen, dětí i mužů sedí na plastových židličkách a dekách

pod přístřeškem, který je chrání před ostrým africkým sluncem,

a zplna hrdla se smějí. Jejich sousedé jim v rámci amatérského

divadelního vystoupení právě předvádějí veselou scénku o tom, že

je důležité dodržovat hygienické návyky i ve zdejších provizorních

podmínkách. Jak divadelníci, tak jejich publikum mají jedno

společné: jsou uprchlíci z Jižního Súdánu a podobně veselých

chvil zatím mnoho nezažili.

Česká pobočka CARE se v uprchlickém táboře Rhino na severu

Ugandy stará o to, aby i ti nejchudší měli kvalitní a odolné

přístřešky a aby si osvojili důležité hygienické návyky. Díky tomu

dokáží lépe předcházet komplikovaným onemocněním, která jsou

zde rozšířená: malárii, choleře a tuberkulóze.

„Diváci v humorné scénce vidí ztvárněnou modelovou situaci

plnou chyb v hygienických návycích, kterých by se měli

vyvarovat,“ vysvětluje ředitel české pobočky CARE Jan Kejzlar.

„Kromě toho jsou do přípravy představení aktivně zapojovány

komunity v táboře. Dobrovolníci nacvičují ve svém volném

čase a sami si upravují scénář,“ dodává Kejzlar s tím, že diváci

představení pak předávají informace dál mezi svými sousedy.

Do ugandského tábora přicházejí především ženy a děti, zatímco

muži zůstávají ve válečné zóně Jižního Súdánu, aby ochránili

rodinný majetek. Jde o 30 až 70 osob denně, které jsou často

v zuboženém stavu a bez základního vzdělání. CARE na místě

působí od roku 2014 a svou činnost zaměřuje na nejzranitelnější

skupiny uprchlíků. Jsou to například domácnosti samoživitelek,

lidé s postižením, nezletilé děti, těhotné ženy či senioři.

Jedním z těchto seniorů je i Ummar a jeho sedm vnoučat. Díky

českému projektu získala Ummarova rodina důstojné bydlení

v přístřešku zbudovaném podle místních zvyklostí, avšak z co

nejtrvanlivějších materiálů. V táboře vznikají přístřešky a latríny

pro skupiny osob, které by si stavbu nedokázaly zajistit samy,

ať už z finančních důvodů nebo s ohledem na omezené fyzické

možnosti, což je právě Ummarův případ. Následně je těmto lidem

přiděleno malé políčko pro drobné zemědělství, aby si domácnosti

mohly vypěstovat brambory a místní plodiny. Zajištěn je rovněž

přístup k pitné vodě.

14

Divadelní skupinka učí zdravotní prevenci humornou formou

Protože se činnost CARE tradičně zaměřuje na podporu žen

a dívek, organizace se v táboře věnuje také žákyním na konci

prvního stupně vzdělávání. Dívkám jsou poskytovány balíky

s hygienickými a ženskými potřebami, aby nemusely školní

docházku každý měsíc přerušovat kvůli menstruaci, což snižuje

jejich šanci na dokončení vzdělání. Do budoucna je v plánu

také zřízení školy druhého stupně, aby se děti v táboře mohly

vzdělávat důkladněji a měly vyhlídky na lepší budoucnost.

Podobně důležitá je i v úvodu zmíněná propagace hygienických

a zdravotních návyků v jednotlivých domácnostech, která mimo

jiné snižuje riziko onemocnění a vynechání školní docházky.

Kromě osvěty prostřednictvím divadelních představení

najímá CARE promotéry, kteří denně navštěvují domácnosti

v táboře a vysvětlují lidem základní hygienické návyky

v komplikovaných podmínkách uprchlického tábora. Osvětu

v táboře zprostředkovávají také informativní trička či velký banner

s názornou ukázkou hygienických standardů. Pravidelně se

pořádají přednášky o lékařské péči a hygieně. Díky této komplexní

činnosti se v táboře mimo jiné zvýšil počet matek, které navštěvují

zdravotnické centrum a volí porod v bezpečnějších podmínkách.

„Přála bych si, abych všechno, co jsem se tu naučila, mohla říct

i mým známým a kamarádům, kteří zůstali v Jižním Súdánu,“

povzdychne si osmnáctiletá Jama, která do tábora přišla

před rokem. V táboře žije s rodinou bez otce v dvacetičlenné

domácnosti ve třech místnostech. „Lidé sem přišli z různých

oblastí a prostředí, s rozdílnými návyky,“ podotýká Madelena

(43), vdova se sedmi nezaopatřenými dětmi, která v táboře

žije už 21 let. „Díky projektu se nám ale zlepšil život. Netrpíme

tolika zažívacími potížemi jako dřív a daří se nám vyhnout

nevolnostem. Snažíme se předávat nabyté znalosti dál a ukazovat

také sousedům, jak správně mýt nádobí, uklízet a nakládat

s potravinami. Vidím, že se díky tomu rozvíjí celá naše komunita,“

dodává Madelena.